Svou rozlohou 30,2 km2 je největším jezerem v Chorvatsku. Vzniklo zaplavením krasového polje podzemními vodami (kryptodeprese). Je spojeno s mořem umělým kanálem Prosika, část jezerních vod odtéká i přírodními podzemními cestami do Pirovackého zálivu (Pirovački zaljev).

Jezero je odděleno od moře úzkým vyvýšeným pruhem pevniny – šíjí, o délce 13 km. Nejvhodnější přístup je z obce Pakoštane (0,4 km) nebo z městečka Vrana ve vnitrozemí (7 km). Magistrála vede po úzké šíji mezi mořem a jezerem.

Vranské jezero bylo původně sladkovodní, ale vzhledem k propojení s mořem je jeho voda lehce slaná. V této brakické vodě žijí jak sladkovodní ryby, tak i mořské. Jezero je proslulé bohatstvím ryb (kapři, štiky, úhoři aj.). Má-li turista zájem, může si v místním turistické kanceláři nebo kanceláři turistického sdružení, nebo i v místní restauraci u jezera zakoupit povolenku k rybolovu (rybářský lístek) na jeden den nebo na delší dobu.

Místní restaurace jsou vyhlášené svými specialitami ze sumců, úhořů a dalších druhů ryb.

Na bažinatých březích jezera hnízdí spousta nejrůznějších vodních ptáků. Cestovní kanceláře sem pořádají pozorování ptáků – birdwatching a vyjížďky na člunech s odborným doprovodem. Účastníci se dostanou na člunech hluboko do bažin, kde mohou ptáky pozorovat a fotografovat. V severozápadní části jezera je ornitologická rezervace o rozloze 8,83 km2.

V roce 1999 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast (podle naší terminologie) Vranské jezero (Park prirode Vransko jezero podle chorvatské terminologie) o rozloze 57 km2. V roce 2013 byla zapsána na Seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci tzv. Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů (více informací najdete v článku: Vranské jezero na seznamu mezinárodně významných mokřadů).

Z vnitrozemí je východiskem k jezeru městečko Vrana. Za ním severním směrem se prostírá velmi úrodný kraj, Vranské polje (Vransko polje), součást pahorkatiny Ravni Kotari.

Na velmi staré zdejší osídlení již v antické době ukazují bohaté nálezy, např. nymfeum a hlavně akvadukt, který zásoboval vodou antickou Iaderu, dnešní Zadar. Ve Vraně, která se ve středověku nazývala Laurana či Aurana, se narodili dva významní raně renesanční umělci, kteří působili většinou v Itálii, a to sochař a malíř Franjo Vranjanin (Francesko Laurana) a stavitel Lucijan Vranjanin (Luciano de Laurana). Pod uvedenými italskými jmény jsou známi v dějinách výtvarného umění.

Hrad ve Vraně patřil původně chorvatským králům. Později se stal střediskem templářského řádu pro celé Chorvatsko. Templáře po zrušení jejich řádu vystřídali johanité. Benátčané tu byli pány od začátku 15. stol. Když Turci dobyli v první polovině 16. stol. dalmatské vnitrozemí, hrad opravili a zpevnili. Benátčanům se podařilo r. 1647 zdejší kraj na krátkou dobu dobýt a hrad ve Vraně vyhodili do povětří.

V městečku se z turecké doby dochovala pozoruhodná stavba, neobvyklá v celé Dalmácii, tzv. Maškovića han, někdejší turecký zájezdní hostinec – karavanseraj, který dal postavit v polovině 17. stol. zdejší rodák, turecký vezír Jusuf Mašković.

Okolí Vrany bývalo bažinaté, neúrodné. Když kraj dobyli Turci, povolali arabské odborníky, kteří kraj odvodnili, a naopak tam, kde to bylo zapotřebí, vybudovali zavlažovací zařízení. Arabští zahradníci a zelináři přeměnili okolí Vrany ve skutečnou zahradu Dalmácie. I dnes se tu s velkým úspěchem pěstuje jižní ovoce, vinná réva, zelenina, obilí.

Při severním břehu jezera, nedaleko od Pakoštane, je kemp Crkvine, který je výrazně zaměřen na rybářskou klientelu (přímo v kempu je prodejna rybářských lístků a potřeb pro rybáře).

V posledních letech byly vybudovány pěší a cyklistické stezky kolem Vranského jezera, které umožňují i krásné pohledy z vyhlídkových bodů nad východními břehy jezera (viz aktualita: Cyklistické trasy v oblasti Vranského jezera).