Historická část města leží na poloostrově, který je od pevniny oddělen Zadarským kanálem. V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum, chrám a bazilika a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

• Pevninská brána (Kopnena vrata, Porta Terraferma) je součástí bývalého opevnění a hlavní vstupní branou do historické části města. Ještě v 19. století byla jedinou vstupní branou do města. V renesančním slohu ji v roce 1543 vystavěl architekt Michele Sanmicheli (1484–1559). Má dva malé postranní vchody pro pěší a jeden velký uprostřed. Nad ním je zobrazen svatý Krševan na koni, kterého má město i ve znaku. Ještě výše je zobrazen okřídlený lev svatého Marka, symbol Benátské republiky. Brána byla vybavena padacím mostem, který byl zrušen v roce 1875.
• Náměstí pěti studní (Trg pet bunara). Náměstí z roku 1574 bylo vybudováno nad velkou nádrží pro sběr vody. Voda se vytahovala přes pět osmihranných studní, po kterých náměstí dostalo i název. Nachází se zde i několik historických budov jako Městská strážnice (Gradska straža) z 16. století, Městská lodžie (Gradska Loža) a radnice u roku 1936. V areálu radnice se dochoval starochorvatský kostelík sv. Vavřince (Sveti Lovre) z 11. století.
• Kostel sv. Donáta (Crkva Sv. Donata), dříve kostel sv. Trojice z 9. století je nejcennější předrománskou památkou v Chorvatsku a symbolem města. Je vysoký 27 a široký 22 metrů. Podle legendy byl vystavěn zadarským biskupem Donátem a v 15. století mu byl také zasvěcen. Díky dobré akustice zde od roku 1960 pravidelně probíhá Mezinárodní festival středověké a renesanční hudby Hudební večery ve svatém Donátu (Glazbene večeri u sv. Donatu).
• Katedrála sv. Anastázie ze Sirmia (katedrala sv. Stošije) je sídlem zadarského arcibiskupství a největším chrámem v Dalmácii. Byla vystavěna v románském slohu ve 12. a 13. století na místě starší baziliky ze 4.–5. století. Původně byla zasvěcena sv. Petrovi, za biskupa Donáta se patronkou kostela stala sv. Anastázie ze Sirmia. Donát získal od císaře Nikeforoa její ostatky. Ty umístil do sarkofágu, který je v katedrále dodnes. V roce 1177 katedrálu navštívil papež Alexandr III. a 9. června 2003 na jedné ze svých posledních zahraničních návštěv i papež Jan Pavel II.
• Kostel sv. Simeona (Crkva Svetog Šime). V kostele je umístěn relikviář svatého Simeona. Sarkofág ze 14. století zobrazuje výjevy ze Simeonovy legendy. Je z pozlaceného stříbra a váží 250 kg.